Irsko- 2. část (z Ballybunion do Athenry)

noze728x90.jpg
Úchvatné The Cliffs of Moher v Irsku

Úchvatné The Cliffs of Moher v Irsku

Čtvrtek, 16. července

Ráno balíme stan relativně brzy, jelikož místo kde stál, nebylo zrovna určeno pro stanování. Snídani si dáváme na útesu s výhledem na pláž a hradní zříceninu. Kolem půl 11 začínáme stopovat na městečko Ballylongford, kde by se měla nacházet další hradní zřícenina. Po vystoupení na zdejším náměstíčku zjišťujeme, že bývalý hrad tu opravdu je, ale stojí 2km od města. S velkými batohy se tedy vydáváme po značené cestě k hradu, kde si v krásné atmosféře dáme lehký oběd. Po návratu do Ballylongfordu  začínáme opět stopovat, tentokrát je náš cíl Limerick- jedno z větších irských měst. Po 66 km jízdy se ocitáme v samotném centru města, kde stojí za zmínku zejména pevnost a kamenné mosty přes řeku. Limerick měl být pro dnešek cílovým místem, ale z důvodu absence kempu jsme nuceni pokračovat dále.

Na mapě zastavíme prstem u městečka Bunratty. A tento název také píšeme na papír. I tentokrát máme štěstí a v autě se vezeme až ke kempu. Večer se ještě jdeme vycházkou podívat ke zdejšímu středověkému hradu. Pak už jen sprcha a hurá spát.

Zřícenina u městečka Ballylongford

Zřícenina u městečka Ballylongford

Pátek, 17. července

Budíme se do krásného poledne (drobek jsme se prospali) a vydáváme se k dálnici na Ennis. První člověk nás hodil k městečku Shannon. Zde zůstáváme u silnice jen pár minut a už se vezeme na kraj Ennis. V Ennis se nám daří nalézt, nebo o ni spíše zakopneme, internetovou kavárnu, kde se odbavíme, abychom to nehonili na poslední chvíli.

Pro dnešek se rozhodujeme vyzkoušet i irské autobusy. Na autobusovém nádraží na nástupišti číslo 6 nasedáme na autobus s konečnou zastávkou v Kilkee. Naštěstí je to i naše konečná, takže náš cíl nemůžeme přejet. Kilkee je krásné městečko s pláží a skalnatými útesy, ale postrádá jakýkoliv náznak kempu. Naštěstí se nám daří najít zastřešenou vyhlídku vedle golfového klubu a na slepé cestě k útesům. Takže náš čeká dlouhý večer a další noc na betonu. Necháváme batohy na vyhlídce a jdeme prozkoumat město, pláž i útesy.

Sobota, 18. července

Už v noci začalo pršet a ráno to není jiné. Bohužel to vypadá, že takový bude celý den. V dalších dnech bychom rádi viděli The Cliffs of Moher. Tak se vydáváme „jen“ o pár desítek kilometrů dál. Do města Lehinch. Stop se nám daří chytnout poměrně rychle, ale po výstupu z auta zjišťuji že mi asi v autě vypadl mobil. Jdeme se ubytovat do kempu a truchlíme nad ztrátou.

Při cestě do města zvoní Martince mobil. Volá policejní stanice Ennis (kde jsme mimochodem včera byli.  Tedy ve městě, ne na policejní stanici =) ), že si ztracený telefon mám přijet vyzvednout. Tak se tedy vydávám na cestu zocelení, a jdu sám na stop do Ennis na „Garde Station“ a zpět.

—-

Cesta stopem do Ennis mi trvala zhruba dvě hodiny (jel jsem to na třikrát). Najít Garde Station (Policii) nebyl, díky naší včerejší návštěvě tohoto města, problém. Ten nastal až při získávání mého ztraceného telefonu zpět. Ale i ten se nakonec po pár desítkách minut našel v zásuvce stolu ve vedlejší místnosti. Cesta zpět ubíhala o poznání rychleji a zpět do kempu v Lehinch jsem již zocelen dorazil kolem půl 6. Drobet jsem se oklepal v anglické konverzaci, takže už nebudu nutit Martinu sedět vpředu =:o)

—-

Rozhodli jsme se, že dnes již nic podnikat nebudeme. A budeme jen zevlit, odpočívat a šetřit síly na zítřejší výlet po útesech.

Neděle, 19. července

Budíme se do krásného slunečného rána a vypadá to, že by se nám dnešní výlet na The Cliffs of Moher mohl vydařit. Vydáváme se na kraj města s cedulí Doolin (městečko na druhé straně útesů, odkud máme v plánu dojít přes útesy zpět do kempu). Přibližně po půl hodince se nám daří a zastavuje nám auto, které nás vyhazuje v dříve zmíněném přímořském městečku.

Uděláme pár fotek a vydáváme se na zhruba 8-10 km procházku po útesech. Těsně před útesy se nám daří nalézt cestičku přes pastviny na zapadlou vyhlídku, kde si dáváme svačinu a kocháme se nádherným výhledem. Nikde ani noha, vydáváme se po útesech až k hlavnímu parkovišti, kde už je bohužel mraky lidí.

Po víc jak dvou hodinách focení, užívání si nádherných výhledů a chůze, se ocitáme na konci útesů. Zde se s tou krásou loučíme a vydáváme se do kempu. Zhruba 7 km od cíle toho máme plné kecky (dokonce jsme nezabloudili a dostali jsme se na hlavní silnici vedoucí do Lehinch) a rozhodujeme se výlet zakončit dalším stopem. Večeře, sprcha a spát.

Pondělí, 20. července

Zbytky irského kostela se hřbitovem

Zbytky irského kostela se hřbitovem

Dnes je opět den velkých přesunů a cestování. Přímořské městečko Lehinch, kde jsme trávili předešlé dvě noci, opouštíme kolem desáté dopoledne. Do Ennis, odkud vede hlavní silnice na Galway, se dostáváme pomocí dvou stopů. Odtud je to do Galway „pouhých“ 63 km. Po pár minutách nám zastavují dva francouzští studenti, kteří také objíždějí ostrov (avšak ne stopem, ale vypůjčeným autem). Úroveň jejich angličtiny je srovnatelná s tou naší, a tak je o zábavu postaráno.

V Galway si dáváme lehký oběd v parku na náměstí a navštěvujeme infocentrum, abychom zjistili pozoruhodná místa v blízkém okolí. Nakonec se shodujeme na městě Athenry, kde by měl být hrad a opevnění města. Do dnešního cíle dorážíme kolem páté hodiny. Stan stavíme u hradní zdi a vyrážíme si dát do rypáčku-navštěvujeme pizzerii. Poté rychle spát a připravit se na zítřejší přesun do vnitrozemí.

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars