Irsko- 3. část (z Athenry přes Dublin do Rathdrum )

noze728x90.jpg
soumrak nad Clonmacnoise

soumrak nad Clonmacnoise

Úterý, 21. července

Ráno opět prší a nevypadá to, že by mělo brzy přestat. Vydáváme se tedy na návštěvu hradu, u kterého jsme trávili dnešní noc. Po prohlídce skládáme ještě mokrý stan a jdeme se na stop do Ballinasloe. Stojíme, stojíme a pořád nic. Nakonec nás jeden místní veze na cca 1 km vzdálenou křižovatku, kde se nám ovšem také dlouho nedaří. Nakonec se pomocí dalšího stopu po zhruba hodině dostáváme do Loughrea, na hlavní silnici vedoucí do Ballinasloe. Tady nám během pár minut staví jedna Angličanka, která nám nabízí odvoz až do Athlone. Tam ale dnes naše cesta nevede, a tak odmítáme a vystupujeme v Ballinasloe. Po krátké prohlídce města se vydáváme k informacím, které jsou shodou okolností u silnice, kde máme v plánu stopovat dál. V infocentru se dozvídáme, že v blízkosti našeho cíle-Clonmacnoise-není žádný kemp, ale i přes to se tam vydáváme.

Stoupáme si s cedulí Shannonbridge, ale máme opět smůlu. Střídavě prší, tak se musíme vždy běžet ukrýt pod stromy na druhou stranu silnice a dělníci pracující opodál, se opravdu dobře baví. Po zhruba hodině se dostáváme do Shanonnbridge a vyrážíme se na cca 9 km pochod do Clonmacnoise. Naštěstí, zhruba po 4km, potkáváme kluka, který nás do Clonmacnoise odvezl.

Zjišťujeme, že tu opravdu není kde přespat a rozhodujeme se strávit další noc na betonu, a to přímo před informacemi, které jsou vybaveny stříškou. Zjišťujeme, že dveře k pozůstatkům keltského kláštera jsou otevřené. Tak si děláme malou soukromou prohlídku, počkáme do setmění a uleháme ke spánku.

Středa, 22. července

Hrad ve městečku Trimm

Hrad ve městečku Trimm

Ráno se budíme značně rozlámaní a nevyspalí, jelikož v noci pršelo a celou noc ze střechy kapala voda. Zvuk kapek dopadající na plechový podklad byly až nesnesitelně monotónní. Na cestu se vydáváme již kolem 8 ráno. A naším dnešním cílem je kemp nad Athlone, opravdu už potřebujeme sprchu=) Asi po dvou kilometrech chůze se nám daří chytnout stop až do Athlone, kde jsme kolem 9té hodiny. U řeky si dáváme sušenky a limču k snídani a čekáme až otevře místní infocentrum. Zde zjišťujeme přesnou polohu kempu a údajnou vzdálenost 2 km. Rozhodujeme se dojít tam pěšky (ve skutečnosti to bylo zhruba 5km). Do kempu dorážíme přibližně v 13.00 a do večera jen odpočíváme a nabíráme síly na další dny.

Čtvrtek, 23. července

Ráno se nám moc vstávat nechce, ale musíme, dnešní cíl-Hill of  Tara-je poměrně daleko. Stopovat začínáme hned nedaleko kempu. Díky prvnímu autu se dostáváme k silnici N6, které vede do Dublinu, což je pro nás ideální. Na silnici stojíme poměrně dlouho, ale nakonec staví člověk, který strašně pospíchá do Dublinu. Díky tomu jsme v městečku Kinnegad zachvilku. Sice to bylo 40 km, ale řidič za celou dobu nesundal nohu z plynu a držel rychlost nad 120 km/h.

Projdeme městečko a dalším stopem se dostáváme do města Trim, kde navštěvujeme infocentrum a jdeme na prohlídku místního hradu. Vydáváme se na silnici, kde trávíme poměrně dlouhou dobu, s cedulí Hill of Tara. Nakonec se pro nás jedno auto vrací. Milý pán jménem Green, který to měl s „drobnou“ zajížďkou cestou (dokonce volal známému a ptal se na cestu). Při cestě vychvaluje památku Newgrange, která je nedaleko a dává nám kontakt na jeho nejlepšího přítele, který tam dělá průvodce. Prý abychom tam měli protekci.

Na Hill of Tara se nám dlouho nedaří najít místo na nocleh, tak se rozhodujeme jít se podívat na památku s úmyslem se poté vydat k silnici a poptat se farmářů, zda by bylo možné na jejich pozemcích přespat. U vchodu narážíme na podivného chlápka, který se k nám připojuje a dělá nám výklad o památce, o válce a kdo ví o čem ještě :o) Nakonec se dozvídáme že je farmář a nabízí nám že si můžeme postavit stan u něj na pozemcích. Trochu s obavami nasedáme do auta.

Veze nás zpátky k Trimu, kde má pozemky. Vysadí nás z auta. Odjíždí. Zhruba po necelé hodince, kdy už máme postavený stan, se vrací na kole a má pro nás nějaké jídlo k večeři. Jídlo s radostí přijmeme a poté následuje pozvání na prohlídku okolí, s kterým nakonec také souhlasíme. Vydáváme se tedy na procházku po deštěm nasáklých pastvinách,ve stodole zkoušíme houpačku, kterou vytvořil pro svá vnoučata. Zpět ke stanu se vracíme rákosím zarostlým břehem řeky, podél pastvin s kravami. Ještě farmáři pomůžeme se zahnáním krav a pro dnešek se loučíme se. S plnými žaludky šťastně usínáme.

Pátek 24. července

Newgrange

Newgrange

Ráno nás farmář budí v nekřesťansky brzkou hodinu, zhruba kolem půl osmé, a zve nás na snídani. Pozvání odmítáme s tím, že se chceme ještě vyspat. Za hodinu se však vrací, ale když pochopí, že nás opět vzbudil, omlouvá se a odchází. Ze stanu vylézáme až kolem desáté hodiny, balíme stan a jdeme volným krokem k silnici vedoucí do Navanu.

Již kolem jedenácté zkoušíme stopovat z Navanu, kam jsme se dostali velice brzy, směrem na Duleek. Přes ten máme v plánu se dostat do Newgrange. Nakonec ale po hodině čekání u silnice podléháme mírné depresi a jdeme raději na zastávku autobusu. V Newgrange, což je keltské kultovní místo staré několik tisíciletí, se ocitáme kolem třetí odpoledne.

Využíváme kontakt, který jsme v minulých dnech získali  a díky kterému se dostáváme na prohlídku, na kterou byly pro dnešek lístky již vyprodány. Zároveň dostáváme tip na místo, kde postavit náš stan. Batohy necháváme u pokladny a vyrážíme na tříhodinovou prohlídku po keltských památkách. Po skončení prohlídky a vyzvednutí našich batohů si s padajícím soumrakem vaříme večeři a stan stavíme již pod rouškou tmy.

Sobota 25. července

Ráno se budíme brzy, na obloze ani mráček, balíme věci a stan necháváme oschnout od rosy. Než slunce vysuší navlhlý stan, dáváme si tradiční snídaní v podobě chlebu s nutelou. Navštěvuje nás pracovník, který je na obhlídce areálu. Jelikož jsme spali na takzvané picnick area, očekáváme průšvih nebo alespoň slovní konfrontaci. Opak je pravdou, popřeje nám dobré ráno, zeptá se jak jsme se vyspali, upozorní nás že v 9.00 začnou chodit návštěvníci, tak abychom do té doby sbalili stan a s úsměvem odchází.

Do hodiny máme sbaleno a vydáváme se k městu Droghenda s cedulí Dublin. Do Droghendy se nakonec dostáváme místo pěšky pomocí stopu. A po dlouhé hodině stání u silnice i do Dublinu. Pomocí městských autobusů se přepravujeme do centra. Zjišťujeme předběžně podrobnosti o autobusu na letiště a kupujeme lístky do zhruba 50 km vzdáleného města jižně od Dublinu. Do Rathnew.

Zde vytahujeme z batohu cedulí s nápisem Rathdrum. Staví ihned první auto a bleskovou rychlostí se dostáváme ke kempu který se nachází na břehu řeky. Jelikož stan máme postaven nad očekávání brzy, rozhodujeme se vydat na „malý“ výlet.

Jdeme tedy přes město do Avondale Hause a Forest Park. Lesem podél bublající řeky se dostáváme nedaleko Meeting of the Waters. Náš původní cíl- The Motee Stone- míjíme, je to přeci jen velká zacházka do děsivého kopce. Z malého výletu se nakonec vyklubala asi 12km procházka. Tak se jdeme rychle vykoupat, zabalit do spacáků a nabrat síly na zítra, kdy nás čeká výlet do nedalekých hor.

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars