Jarní přechod Malé Fatry

noze728x90.jpg

při výstupu na Stoh

Terchová - socha Juraje Jánošíka

Terchová – socha Juraje Jánošíka

Po loňském „neúspěšném“ přechodu hřebene Malé Fatry jsme na Slovensko vyrazili letos znovu. Prodloužený velikonoční víkend vyšel až na druhou polovinu dubna, takže počasí bylo znatelně lepší než-li loňský rok.

Kolem druhé v noci přijíždíme do Terchové, takže rychle postavíme stany pod sochou Juraje Jánošíka a jdeme se alespoň malinko vyspat. Ráno nás budí sluneční paprsky a po azurově modré obloze se prohání jen pár bílých mraků. Začíná to slibně :-)

ranní probuzení nad Terchovou

ranní probuzení nad Terchovou

U hotelu Diery se napojujeme na modrou turistickou značku, která by nás měla provést skrze Jánošíkovi Diery až do sedla Medzirozsutce. Bohužel u Koliby Podžiar si Terka zvrtla kotník, který ji zlobil už před odjezdem. Takže kluci pokračují dále po modré přes horní část Jánošíkových Dier a já s Terkou volíme na pohled snazší cestu přes obec Štefanová. Sejít se máme v sedle Medziholie. Bohužel turistické značení je tak špatné (nebo my tak hloupí :-) ), že se ztrácíme a většinu času jdeme traverzem v prudkém svahu.

Podžiar

Podžiar

Přestože měla naše varianta cesty trvat zhruba poloviční čas nežli ta, po které pokračovali kluci, tak jsme se v sedle Medziholie sešli takřka nastejno. Dáme si krátkou svačinu a přemýšlíme jestli pokračovat přes Stoh, nebo jej obejít po jeho severním úbočí. Nakonec se opět dělíme a s Alešem volíme náročnější variantu přes 1608 m n. m. vysoký vrchol. Se zbytkem, který šel po žluté TZ se potkáváme před Stohovým sedlem.

sedlo Medziholie

sedlo Medziholie

Začíná drobně pršet a mraky, které se blíží jsou předzvěstí, že déšť jen tak neustane. Ve Stohovém sedle tedy nacházíme pěkné místo na stan a za drobného deště stavíme stan.

Další den pokračujeme opět po červené značce. Ze sedla vystoupáme na Poludňový grúň a nejprve přes severní vrchol Steny (1535 m n. m.) a posléze jižní vrchol Steny (1572 m n. m.) se dostaneme do sedla Za Hromovým. Zde se z červené značky odpojíme jižním směrem k Chatě pod Chlebom, kde si dopřejeme halušky a pár piveček.

zasněžený hřeben Malé Fatry

zasněžený hřeben Malé Fatry

Po nabrání nové energie vyrážíme po zelené do Snilovského sedla, ve kterém se opět napojíme na červenou hřebenovou trasu. S malou odbočkou na nejvyšší vrchol Malé Fatry – na Velký Kriváň – pokračujeme západním směrem přes vrchol Pekelník a Malý Kriváň. Už je pozdní odpoledne a tak přemýšlíme jestli pokračovat až chatě pod Suchým nebo při nejbližší příležitosti odbočit na nějaký boční hřebínek a najít tam rovný plácek na stany.

panorama s Velkým a Malým Rozsutcem

panorama s Velkým a Malým Rozsutcem

pohled z vrcholu Suchý

pohled z vrcholu Suchý

Vyhrála první varianta a tak pokračujeme po hřebenovce, která je občas zpestřena lezeckou vložkou, přes vrchol Suchý až k chatě pod tímto vrcholem. V chatě vládne příjemná atmosféra, tak nad pivem a pálenkou utužujeme československé vztahy. Stany poté stavíme dole pod chatou.

 
cesta do Strečna

cesta do Strečna

Čeká nás už jen cesta směrem dolů. Na vlak do Strečna to má být zhruba tři hodinky. Ale jelikož nikam nespěcháme a cestou se ještě zastavíme na Starém hradě u Strečna, tak do Strečna dorážíme asi o hodinu později než říkali ukazatelé. U pivečka na vlakové zastávce dojídáme zbytek zásob a  čekáme na část naší výpravy, která se vypravila pro auto do Terchové.

Díky dobrému počasí nám přechod Malé Fatry zabral asi 2 dny. Nijak jsme nehnali, ale ani se nijak neloudali. Oproti loňskému výletu, kdy jsme za dva dny nedošli ani do poloviny, to byla příjemná změna :)

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars

Napište odpověď