Kralický Sněžník, známý i opomíjený kout naší vlasti

noze728x90.jpg
Masiv Kralického Sněžníku

Masiv Kralického Sněžníku

O Králickém Sněžníku jste již určitě slyšeli, ale ruku na srdce, co si představíte, když se řekne tento název? Spousta lidí se domnívá, že je to pouze jeden vrchol, který patří buď k Orlickým horám, nebo k Jeseníkům. Ve skutečnosti je to trochu jinak. Králický Sněžník je totiž samostatný horský masiv se stejnojmenným nejvyšším vrcholem, který se nachází na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Známý je zejména ze školních lavic, snad každý si vzpomene, že jsme se o něm učili jako o významném evropském hydrografickém uzlu a místě, kde pramení řeka Morava. V roce 1999 tu byla na ploše 1694,67 ha vyhlášena národní přírodní rezervace.

Františkova chata v zimě

Františkova chata v zimě

Východiskem pro túru na vrchol Králického Sněžníku (1423 m.n.m.) je Dolní Morava, obec, kde bylo nedávno vystavěno moderní lyžařské středisko, které určitě stojí za to navštívit v zimně a vyzkoušet zdejší sjezdovky. Trasa až na vrchol měří okolo deseti kilometrů.

Samotný vrchol je turisticky dostupný jak v létě, tak v čase sněhové pokrývky. Na konci obce u konečné autobusu se napojíme na žlutou turistickou značku. Ta nás nejprve dlouze povede kolem toku Moravy až k rozcestníku Pod Vilemínkou, poté začneme už prudce stoupat. První krásné výhledy nás čekají u Františkovy chaty (1251m.n.m.). Po chvíli pak dojdeme k chatě horské záchranné služby (záchranáři tu mají služby o víkendech a svátcích). Tady opustíme žlutou turistickou značku a napojíme se na červenou, kterou následujeme až na vrchol.

Zajímavosti při cestě na vrchol:

Jeskyně Tvarožné díry: Krasové jeskyně nacházející se pod chatou Vilemínkou. Doposud nejsou plně probádány, stále zde probíhá speleologický výzkum a jsou proto veřejnosti nepřístupné. Podobných jeskyní je v okolí vícero.

Ve strži: Cestou k vrcholu, kousek pod Františkovou chatou dojdeme k místu nazývaném Ve strži. Při pohledu vzhůru můžeme vidět ukazatele, které jsou u pramene Moravy. Právě na tomto místě, kde Morava prudce padá do údolí, křižujeme lavinový svah. V zimně tu můžeme často potkat freeridisty na prknech či lyžích.

Ruiny Lichtenštejnovy chaty: Chata byla pod vrcholem Sněžníku postavena v roce 1912 německým turistickým spolkem. Po válce však přestala být využívána a roku 1971 byla rozebrána. Dnes tu zůstaly pouze základy chaty, které jsou využívány jako nouzové bivakovací stanoviště.

Socha slona, symbol Králického Sněžníku

Socha slona, symbol Králického Sněžníku

Socha slůněte: symbol Králického Sněžníku, kamenná socha stojící poblíž zbytků Lichtenštejnovy chaty. Sochu zde v roce 1932 umístili členové umělecké skupiny Jescher, jejichž znakem byl právě slon. Určitě nezapomeňte k soše odbočit a pro štěstí si slůně pohladit po chobotu.

Pramen řeky Moravy: upravený pramen Moravy nemůžeme minout, je kousek pod vrcholem Sněžníku. Voda z pramene je příjemným osvěžením zejména za horkých letních dní.

Suť z rozhledny: na samém vrcholu je nakupena suť z bývalé rozhledny, které tu byla postavena v letech 1895-1899. Masivní konstrukce věže měla 6 pater a výšku 33,5 m. v roce 1973 byla zanedbaná a rozpadající se rozhledna odstřelena.

Trojmezní kámen: hraniční kámen na vrcholu hory značí střet hranic tří zemí: Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství.

Samotný vrchol není nijak atraktivní, je hodně rozlehlý a plochý. Naskytuje se z něj ale nádherný 360° výhled! Za dobré viditelnosti můžeme obdivovat Jeseníky, krásně znatelný je Praděd i s jeho vysílačem. Výrazný je také hřeben Rychlebských hor a Orlických hor. Zejména v zimních měsících, kdy je viditelnost obzvláště dobrá, jsou jako na dlani vidět celé Krkonoše. Z vrcholu Králického Sněžníku jsou krásné východy a západy slunce. Na Silvestra se Kraličák stává vyhledávaným místem oslav příchodu nového roku.

Varianty sestupu zpět k výchozímu bodu:

Varianta 1: po polské straně přes Malý Sněžník a Klepý

Chata na polské straně

Chata na polské straně

Podle mého soudu je to zejména pro letní měsíce zajímavější trasa sestupu. Z vrcholu Sněžníku se vydáme po zeleném polském značení k chatě Schronisko na Śniežnik, jediné funkční chatě na Sněžníku. Za zloté je tu možnost občerstvení. Od chaty pokračujeme dále po zelené. Nejprve rovinaté úseky střídají prudká stoupání a klesání. Cestou se nám ukážou nádherné výhledy do okolí, jako na dlani máme i celý ski areál Dolní Morava. A pokud máme štěstí na příznivé povětrnostní podmínky, můžeme obdivovat lety závěsných kluzáků, které právě na vrcholu jedné ze sjezdovek startují. Takto dojdeme přes vrchol Malého Sněžníku (1337 m.n.m.) až na Klepý (1143 m.n.m., značený též jako Klepáč nebo Trójmorski Wierch). Na vrcholu Klepáče byla vybudovaná dřevěná rozhledna, vyjít téměř 100 schodů opravdu stojí za to. Odměnou je překrásný pohled na Králický Sněžník a s ním i na celou naši dosavadní trasu. Právě Klepý je geograficky tím přesným místem, kde probíhá hranice hlavního evropského rozvodí (jak napovídá jeho polský název). Odtud stále po zelené sejdeme k rozcestníku u bývalého hraničního přechodu. Tady se napojíme na modrou turistickou značku a ta už nás dovede zpět do Dolní Moravy přímo ke sjezdovce u Slona.

Varianta 2: po české straně přes Sušinu, Podbělku a Slamník

Výhledy, které stojí za to!

Výhledy, které stojí za to!

Druhá varianta sestupu se osvědčila v zimních měsících. Z vrcholu Sněžníku se nejprve vrátíme po červené na rozcestník nad chatou horské služby a odtud budeme pokračovat po modré. Modrá turistická značka nás postupně povede přes vrcholy Stříbrnická (1250m.n.m.), Sušina (1321 m.n.m.) a Podbělka (1307 m.n.m.). Téměř po celou cestu se nabízí nádherné výhledy do údolí i širokého okolí. Kousek za posledním jmenovaným vrcholem odbočíme z Chaty Babuše na zelenou a následně na rozcestí Pod Babuší zpět na modrou turistickou značku okolo Slamníku, která nás dovede k výchozímu místu. Ovšem v zimně hlavně skialpinisté využívají možnost nepokračovat po turisticky značené cestě, ale v přímém směru vyrazí k vrcholu Slamník (1232 m.n.m.) a odtud se napojí na červenou sjezdovku. Z tohoto vrcholu jsou skutečně krásné výhledy o to krásnější, pokud je zrovna západ slunce.

Zmiňované dvě trasy se dají bez potíží zvládnout jako pohodový jednodenní výlet. V okolí Králického Sněžníku není v zimně množství strojově upravovaných tras pro běžkaře, což do velké míry dává prostor právě skialpinistům, freeridistům a turistům na sněžnicích. Pokud není čerstvá nadílka sněhu, trasy většinou bývají „od někoho vyšlapané“ a dají se tak projít i bez lyží nebo sněžnic. Z vrcholu Sněžníku vedou i jiné sestupové trasy, tyto dvě jsem zvolila jako nejzajímavější pro jednodenní túru zejména kvůli krásným výhledům do okolí.

Varianta 3: Výlet do Medvědí jeskyně (Polsko, alternativa na dva dny)

Rozhledna na vrcholu Klepáče

Rozhledna na vrcholu Klepáče

Velmi zdatní turisté, nebo ti, kteří si chtějí pobyt zde protáhnout a naplánovat túru na dva dny, si mohou udělat větší výlet do Polska. Konkrétně do jaskynia Niedźwiedzia w Kletnie (Medvědí jeskyně). Dostaneme se sem po směrovce od polské chaty. Jedná se o jeskynní komplex o třech úrovních v délce 3 km. Jeskyně je nalezištěm koster prehistorického medvěda i jiných zvířat a je zpřístupněna pro návštěvníky. V moderní hale, kde se dají zakoupit vstupenky, jsou volně přístupné exponáty s nalezenými kosterními pozůstatky, v umělé solné jeskyni je pak ukázka minerálních hornin. Minimálně prohlédnout si výstavu ve vstupní hale stojí za to a je to zajímavým zpestřením cesty. V okolí jeskyně je přírodní rezervace, vyplatí se tu mít oči na pozoru, mezi kamením na cestě můžete najít poklady ve formě minerálů jako je ametyst.

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars