Orlická hřebenovka

noze728x90.jpg
Bunkr na Holém

Bunkr na Holém

Start:       Rokytnice v Orlických horách

Cíl:           Olešnice v Orlických horách

Datum:    17.-19. srpna

Hraniční kámen

Hraniční kámen

Orlické hory jsou především rájem pro cyklisty, lyžaře a bunkrology. Většina značených cest vede po asfaltových silnicích nebo po širokých polních cestách, které zvládnete projet i na průměrném horském kole a na betonové „Řopíky“ a „Řopáky“ zde narazíte doslova za každou zatáčkou. Naše šestičlenná skupina však zvolila tradiční pěší turistiku „na těžko“ a naším cílem byla hlavně Velká Deštná a Šerlich.

Vlakové a autobusové spoje do Orlických hor nepatří mezi nejlepší ať už bydlíte v jakékoliv metropoli, a proto jsme zvolili vlastní dopravu auty. Možná to není takové dobrodružství jako jízda vlakem, ale úzké klikaté okrsky se vám o adrenalin postarají, a v neděli odpoledne nebudete mít problém dostat se domů.

V pátek, po příjezdu do Rokytnice v Orlických horách a návštěvě nedalekého podniku v rámci „teambuildingu“ jsme se utábořili u fotbalového hřiště poblíž vlakové stanice. Noc pod širákem proběhla v klidu až na drobný incident, kdy kamaráda přehlédl opilec vracející se z hospody svou oblíbenou zkratkou. Vyšlapané pěšinky si v té tmě nikdo z nás nevšiml a noční chodec postavu zabalenou ve spacáku snad ani nezaznamenal. Naštěstí se událost obešla bez následků pominu-li kamarádovo trauma, když ho ze sladkého snění vytrhlo šlápnutí na břicho.

Opuštěná tvrz

Opuštěná tvrz

Ráno jsme se vydali po modré značce, kterou jsme sledovali přes Polův kopec a Panské pole až k rozcestníku „Hanička – bus“. Jak už jsem zmínil na začátku v Orlických horách máte spoustu příležitostí prohlednout si pohraniční opevnění postavená před druhou světovou válkou. Mnoho objektů se nachází přímo u cest, takže si je můžete prohlédnout pěkně z blízka. Pokud máte sebou čelovku pak prohlídka sklepení pod většími bunkry opravdu stojí za to. Buďte však opatrní, protože podzemí je plné nástrah v podobě ležící sutě a zatopených vertikálních chodeb. Podle jednoho z nadšenců, který nás prováděl zrekonstruovaným protipěchotním „Řopíkem“ na Holém vrchu, došlo nedávno i ke smrtelné nehodě polského turisty.

Od rozcestníku jsme se vydali po červené značce k tvrzi Hanička, kde se konají pravidelné, cca 90 minut dlouhé, prohlídky této technické památky. Počítejte s tím, že většinu času se budete pohybovat v podzemí, kde je o poznání chladněji než venku. Koho klaustrofobní betonové tunely nelákají může se aspoň podívat na venkovní expozici vojenské techniky, která zahrnuje ruský tank T-34, popřípadě se vydat k přírodní památce Černý důl kam se dostanete po neznačené cestě napravo od rozcestníku.

Anenská rozhledna

Anenská rozhledna

Od Haničky jsme pokračovali dál po červené Anenským údolím až k na Anenský vrch, kde stojí malá rozhledna skýtající hezký pohled na tento kout Orlických hor. Nedaleko jejího úpatí se nacházejí dva větší sruby, z nichž jeden si můžete prohlédnout i zevnitř. Budete-li jako my pokračovat dále po červené směrem na Mezivrší můžete se ještě zastavit u bunkru Průsek nalevo od cesty, kde se vám v případě zájmu dostanen dalšího zasvěceného výkladu na téma „betonových chatiček“.

Z Mezivrší pokračuje hřebenovka přes „Komáří vrch“ až na důležitou křižovatku „Pěticestí“, kde stojí chata horské služby. Bohužel v době naší navštěvy zrovna zavřená, takže jsme se nemohli řádně občerstvit ani si koupit turistickou známku pro tento bod. Kousek zpátky po cyklostezce se nachází pramen, který jsme podle barvy vody pojmenovali „rybníček Brčálník“. Napít se té vody bylo jen pro lidi s kačením žaludkem. Pěticestí doporučuji opustit opět po červené jinak minete Kunštátskou kapli, což je chátrající kostel uprostřed smrčiny. Je nepřístupný, ale do jeho interiéru nahlédnout můžete.

Interiér Kunštátské kaple

Interiér Kunštátské kaple

Chata na pěticestí

Chata na pěticestí

Stezka dále pokračuje přes vrchol Tetřevec kolem Homole na jejímž temeni stojí vysílač. V této fázi je hřebenovka pro pěšího turistu hodně ubíjející. Vede po teměř rovné cestě, která vám pod nohama vůbec neubíhá a cyklistům, kteří vás míjejí, závidíte jejich kovové miláčky. Za zmínku stojí jen Valinův pramen, kde si můžete přímo u silnice doplnit vodu a nedaleká dřevěná rozhledna s výhledem na polskou stranu, která však už hodně pamatuje, a šplhat se na ni je samo o sobě zážitek. Na konci této dálnice je další srub horské služby, kde vás po dohodě nechají přespat, a nedaleko (cca 400 metrů) pak samotný vrchol Velké Deštné (1115 m.n.m.), špice Orlických hor.

Velká Deštná

Velká Deštná

Teď už vám z orlické hřebenovky zbývá pouze cesta kolem přírodní rezervace Jelení lázeň a vrcholu Malé Deštné na Šerlich. Kdo letos ještě nebyl v Polsku má ideální příležitost ho aspoň jednou nohou navštívit, protože značení na několika místech kopíruje státní hranici. Kdo letos ještě nedal žádnému Polákovi facku má ideální příležitost vybrat si jednoho ze sběračů, kteří devastují místní borůvkové keříky.

Pod Šerlichem se před sestupem do údolí můžete občerstvit na Masarykově chatě, a až vás začnou rozčilovat davy lidí, vydejte se znovu po červené přes Bukačku k rozcestníku u Polomského sedla a odtud přes Polomský kopec k Vrchmezí, kde zahájíte sestup zhruba 400 výškových metrů k Olešnici v Orlických horách. Zde si na pěkném náměstí můžete počkat na cyklobus, který vás přiblíží kam potřebujete.

 

Plusy:

– Výborné značení

– Trasy vhodné i pro rodinné výlety a důchodce

– Spousta cyklostezek

Mínusy:

– Při pěkném počasí doslova davy lidí

– Značení vede po asfaltových silnicích

– Plochý reliéf

Turistické známky na trase:

– No.1326, Utzův mechanický betlém (Olešnice v OH)

– No.28, Šerlich (Masarykova chata)

– No.30, Velká Deštná (Srub HS na rozcestí)

– No.29, Pěticestí (Chata HS na rozcestí)

– No.1810, Rozhledna Anna, Orlické hory (Hanička)

– No.691, Dělostřelecká tvrz Hanička (Hanička)

– No.25, Rokytnice v Orlických horách (Rokytnice v OH)

koncový blok

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars