Rallarvegen – cyklistická perla Norska

noze728x90.jpg
Stezka kousek za stanicí Finse

Stezka kousek za stanicí Finse

Jezera lemují stezkou po celé délce

Jezera lemují stezkou po celé délce

Pokud se chystáte do Norska a máte rádi cyklistiku, určitě by vaší pozornosti neměla uniknout nejznámější norská „cyklostezka“ Rallarvegen. Stezka se nachází ve středním Norsku na kraji největší evropské horské plošiny Hardangervidda a spojuje horskou osadu Haugastøl, železniční stanici Finse a městečko Flåm zaříznuté v hlubokém fjordu na severu.

Paramatry stezky jsou následující: celá trasa měří 85 km, z toho prvních 27 km je mírné stoupání z Haugastølu ve výšce 1000 m n.m. do nejvyšší železniční stanice v Norsku, Finse ve výšce 1222 m n.m., a dále ještě asi 6 km kilometrů do nejvyššího místa 1342 m n.m. nad jezerem Fagervatn.  Zbylých asi 52 km je už pouze jenom sjezd až ke hladině moře ve Flåmu na břehu Aurlandsfjordu.

Typická krajina na Hardangerviddě

Typická krajina na Hardangerviddě

Samotná historie stezky je velmi zajímavá, neboť vznikla jako obslužná komunikace při budování železničního spojení jak do Flåmu, tak především hlavního spojení Osla s Bergenem. Železniční spojení Oslo-Bergen bylo otevřeno roku 1909, ale 20 km dlouhá odbočka do Flåmu začala být budována až v roce 1923. Tento úsek byl pro norské inženýry velkou zkouškou, neboť železnice zde překonává na 20 km převýšení 866 m a navíc je vedena ve 20 tunelech, z čehož 18 z nich bylo vybudováno ručně.  Finální úsek železnice do Flåmu byl proto otevřen až v roce 1940. Dnešní stezka je tak pozůstatkem stavby tohoto velkolepého železničního díla, které samo o sobě láká každoročně mnoho turistů z celého světa.

Jeden ze sněhových úseků

Jeden ze sněhových úseků

Samotná stezka je široká kolem 1,5 metru a nejlépe sjízdná na horském kole. Je možné jet i na trekingovém, ale vzhledem k některým úsekům, které jsou díky drsným podmínkám velmi vymleté a kamenité je horské kole rozhodně lepší volba. Na druhou stranu je ale pravda, že jsme na trase potkali i několik Norů, které za kolem vezli vozík s dítětem. Pozor je ale třeba dávat na období, kdy se chystáte trasu absolvovat, neboť doporučené období je kvůli množství sněhu pouze druhá polovina července, srpen a začátek září.

Vzhledem k profilu trasy většina lidí začíná v osadě Haugastøl, kde je možné si kolo půjčit a na konci ve Flåmu také vrátit. Jak již bylo řečeno, prvních 27 km se jede mírným stoupáním typickou norskou krajinou v náhorní plošině podél řeky a mnoha vodopádů. Po cestě jsou rozesety jednotlivé dřevěné domky, které končí horskou osadou Finse ve výšce 1222 m. Zde je železniční stanice, odkud jezdí vlaky do Osla, Bergenu nebo také Flåmu. Je zde také možnost ubytování, restaurace a malé informační centrum s muzeem. Zároveň je to také výchozí bod turistických tras, například k blízkému mohutnému ledovci Hardenjøkulen.

Sněžná fréza je naprostou nezbytností

Sněžná fréza je naprostou nezbytností

Za osadou Finse se ještě asi 6 km mírně stoupá a také začíná asi nejhezčí část trasy. Postupně se stezka narovnává a začíná „nekonečný“ sjezd dolů k moři. My jsme trasu projížděli první týden v červenci a na několika místech byla ještě zasypána sněhem. Některá místa šla projet, jinde bylo zapotřebí kola přenést.  Dále po cestě se projíždí kolem horských jezírek a mnoha dalších vodopádů skrze nekonečnou pustinu.

Až asi posledních 20 km se začínají opět objevovat náznaky civilizace, často opět budovy sloužící při výstavbě železnice. Ke konci je sjezd místy velmi prudký, pozor si je třeba dávat především na místo zvané Myrdal, které je tvořeno 21 serpentinami po hrubém kamenitém povrchu.

Nejvyšší bod nad jezerem Fagervatn

Nejvyšší bod nad jezerem Fagervatn

Zbylých pár kilometrů se jede již po asfaltu přímo do městečka Flåm na břehu fjordu.  Zde jsou již obchůdky se suvenýry, přístav, železniční stanice a také zajímavé muzeum o stavbě železnice, podél které jste se sem dostali. Tady člověk na dobových fotkách vidí, jak náročné muselo být vybudování železnice v těchto podmínkách, kde se sníh drží téměř po 10 měsíců v roce. I proto je dnes železnice z velké části zahloubená v mnoha tunelech, aby mohla být bez problémů sjízdná celoročně.

Pokud jste se úspěšně dostali až do Flåmu, máte možnost se dostat buď vlakem zpátky do výchozího místa Haugastølu, nebo celou trasu projet znova opačným směrem.  Celá trasa ve směru do Flåmu je svojí délkou a profilem ideální na jeden den, avšak hodně lidí si trasu rozloží na více dní a případně podnikne výlety po okolí. Ubytování je možné najít v dřevěných domcích podél cesty v okolí Finse nebo samozřejmě ve stanu kdekoliv.

celovky728x90.jpg

Byl to super článek? Sdílejte ho na Facebooku ... a přidejte hodnocení:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars