V tomto článku se podíváte na nepříliš známou zříceninu naší vlasti. Zavedeme vás ke hradní zřícenině, která bývá neprávem opomíjena, ačkoli by jí mohl dát ten správný „lesk“ fakt, že byl založen synem sv. Zdislavy z Lemeberka. Ba dokonce, ačkoli v těsné blízkosti mine tento hrad denně stovky lidí, jen málo z nich ví, že několik metrů nad železniční tratí ční k nebi dodnes úctu vzbuzující pozůstatky mohutného hradu.
Putování k hradu je jednoduché a zvládnou ho i méně zkušení turisté. Nedaleko se totiž nachází železniční stanice Bakov nad Jizerou, kde se potkávají dálkové tratě 070 a 080. Od nádraží ke hradu (cca 1,5 km) vede modrá turistická značka. Pokud však chcete vyrazit na delší výlet a nenechat se vláčkem dovést přímo až k hradu, vystupte o stanici dříve, ve stanici Mladá Boleslav-Debř. Pouť začněte po červené značce a vychutnejte si příjemnou procházku po levém břehu řeky
Jizery. Asi po hodince klidné chůze se v Bakově nad Jizerou se červená TZ napojuje na již výše zmíněnou „modrou“ a po překonání Jizery po velmi zajímavém železničním mostě už brzy budete vstupovat do tajemných kulis zvířetického hradu.
Mohutný hrad nad řekou Jizerou založil okolo roku 1300, Zdislav z Lemeberka, syn slavné matky, svaté Zdislavy z Lemeberka. Lemberkové pocházeli ze starobylého rodu Markvarticů. Zdislav měl dva syny, sedm vnuků, a řadu dalších potomků, kteří se psali s přídomkem ze Zvířetic.
Místo pro nový hrad nebylo zvoleno náhodně, ze tří stran je přirozeně chráněn, na východě velmi příkrým svahem k Jizeře, na severu a jihu hlubokými údolími vymletými vodou. Na přístupové západní straně pak stavitel nechal vybudovat mohutný příkop, po stranách uzavřeným příčnými zdmi. Hned za příkopem vyrostla 80m dlouhá hradba, oba konce hradby byly ukončeny okrouhlými věžemi. Na východní straně, která je nejlépe přírodou opevněná, vyrostl hradní palác.
Na hradě se hned od počátku potkávali české dějiny, neboť rod Zvířeticů patřil mezi nejvyšší politické činitele v Českém království. V dobách husitských se příslušníci rodu stavěli na stranu královskou a za svoji podporu Zikmunda Lucemburského si vysloužili obléhání svého hradu husity, které snad nebylo úspěšné, bohužel historické prameny mlčí. Zvířetice se také stali centrem zajímavé domácí války příbuzných rodů ze Zvířetic a z Rotštejna, ve které se pálilo, zabíjelo a ničilo. Věrohodné zprávy se bohužel nedochovaly a tak nevíme jak celý spor dopadl.
V roce 1504 hrad prodal Petr ze Zvířetic Václavovi Sezimovi z Ústí a tak Zvířetice přešly na jinou větev rodu Markvarticů, na Vartenberky. Vartenberkové hrad přestavěli v renesančním duchu a stal se jejich význačným sídlem, po nich hrad přešel na rod Valdštejnů. Ti zase do hradu uvedli baroko a to hlavně výstavbou hradní kaple. Tento svatostánek se ale nedochoval, ba se dokonce neví, kde vůbec stával. Roku 1693 hrad vyhořel, po menších úpravách, ale zůstal obydlen a to až do roku 1720, kdy blesk ukončil „aktivní“ historii zvířetického hradu. Hrad zůstal opuštěn, pustl a zub času vykonával nemilosrdně svou práci. Až na konci 20.století se hradu ujalo sdružení Brontosaurus a proběhly drobné konzervační práce a další menší opravy.
Vstup do hradu je volný. Můžete tak v klidu obdivovat zbytky hradního paláce, které i dnes svědčí o monumentální velikosti stavby. Dále se podívat na dochovanou severní věž, nebo prozkoumat hradní studni.
Po prohlídce hradu se vydejte po modré značce, která nás nenáročným terénem dovede k nádraží do Bělé pod Bezdězem, kde můžete svou pouť pro dnešek ukončit. Anebo můžete po síti turistických cest pokračovat dále západním směrem až k další zřícenině hradu, tentokrát mnohem známější a nepoměrně slavnější. Ale o té někdy později :)
