![Terchová - socha Juraje Jánošíka](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0032-300x225.jpg)
Po loňském „neúspěšném“ přechodu hřebene Malé Fatry jsme na Slovensko vyrazili letos znovu. Prodloužený velikonoční víkend vyšel až na druhou polovinu dubna, takže počasí bylo znatelně lepší než-li loňský rok.
Kolem druhé v noci přijíždíme do Terchové, takže rychle postavíme stany pod sochou Juraje Jánošíka a jdeme se alespoň malinko vyspat. Ráno nás budí sluneční paprsky a po azurově modré obloze se prohání jen pár bílých mraků. Začíná to slibně :-)
![ranní probuzení nad Terchovou](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0041-300x225.jpg)
U hotelu Diery se napojujeme na modrou turistickou značku, která by nás měla provést skrze Jánošíkovi Diery až do sedla Medzirozsutce. Bohužel u Koliby Podžiar si Terka zvrtla kotník, který ji zlobil už před odjezdem. Takže kluci pokračují dále po modré přes horní část Jánošíkových Dier a já s Terkou volíme na pohled snazší cestu přes obec Štefanová. Sejít se máme v sedle Medziholie. Bohužel turistické značení je tak špatné (nebo my tak hloupí :-) ), že se ztrácíme a většinu času jdeme traverzem v prudkém svahu.
![Podžiar](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0060-1024x354.jpg)
Přestože měla naše varianta cesty trvat zhruba poloviční čas nežli ta, po které pokračovali kluci, tak jsme se v sedle Medziholie sešli takřka nastejno. Dáme si krátkou svačinu a přemýšlíme jestli pokračovat přes Stoh, nebo jej obejít po jeho severním úbočí. Nakonec se opět dělíme a s Alešem volíme náročnější variantu přes 1608 m n. m. vysoký vrchol. Se zbytkem, který šel po žluté TZ se potkáváme před Stohovým sedlem.
![sedlo Medziholie](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0076-1024x248.jpg)
Začíná drobně pršet a mraky, které se blíží jsou předzvěstí, že déšť jen tak neustane. Ve Stohovém sedle tedy nacházíme pěkné místo na stan a za drobného deště stavíme stan.
Další den pokračujeme opět po červené značce. Ze sedla vystoupáme na Poludňový grúň a nejprve přes severní vrchol Steny (1535 m n. m.) a posléze jižní vrchol Steny (1572 m n. m.) se dostaneme do sedla Za Hromovým. Zde se z červené značky odpojíme jižním směrem k Chatě pod Chlebom, kde si dopřejeme halušky a pár piveček.
![zasněžený hřeben Malé Fatry](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0145-1024x317.jpg)
Po nabrání nové energie vyrážíme po zelené do Snilovského sedla, ve kterém se opět napojíme na červenou hřebenovou trasu. S malou odbočkou na nejvyšší vrchol Malé Fatry – na Velký Kriváň – pokračujeme západním směrem přes vrchol Pekelník a Malý Kriváň. Už je pozdní odpoledne a tak přemýšlíme jestli pokračovat až chatě pod Suchým nebo při nejbližší příležitosti odbočit na nějaký boční hřebínek a najít tam rovný plácek na stany.
![panorama s Velkým a Malým Rozsutcem](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0203-1024x304.jpg)
![pohled z vrcholu Suchý](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0252-300x225.jpg)
Vyhrála první varianta a tak pokračujeme po hřebenovce, která je občas zpestřena lezeckou vložkou, přes vrchol Suchý až k chatě pod tímto vrcholem. V chatě vládne příjemná atmosféra, tak nad pivem a pálenkou utužujeme československé vztahy. Stany poté stavíme dole pod chatou.
![cesta do Strečna](http://www.outdoortipy.cz/wp-content/uploads/2014/06/SAM_0276-300x224.jpg)
Čeká nás už jen cesta směrem dolů. Na vlak do Strečna to má být zhruba tři hodinky. Ale jelikož nikam nespěcháme a cestou se ještě zastavíme na Starém hradě u Strečna, tak do Strečna dorážíme asi o hodinu později než říkali ukazatelé. U pivečka na vlakové zastávce dojídáme zbytek zásob a čekáme na část naší výpravy, která se vypravila pro auto do Terchové.
Díky dobrému počasí nám přechod Malé Fatry zabral asi 2 dny. Nijak jsme nehnali, ale ani se nijak neloudali. Oproti loňskému výletu, kdy jsme za dva dny nedošli ani do poloviny, to byla příjemná změna :)
Výlety a obecně cestování mám rád již od útlého dětství, kdy mé kroky směřovaly zejména na hrady a zámky po ČR. Postupem času jsem začal vyhledávat spíše odlehlejší a méně známe oblasti na východ od našich hranic. Takže když zrovna nepracuji a nesedím před monitorem, trávím nejvíce času s batohem na zádech nebo v sedle kola.