Pravděpodobně jen málokdo nezná pověstmi opředenou horu Velký Blaník, ve které spí čeští rytíři. My jsme sice žádné vojsko v čele se svatým Václavem nepotkali, ale zato nám rozhledna na Velkém Blaníku nabídla skvělé výhledy.
Náš jednodenní výlet jsme začali ve Vlašimi, do které se dá z Prahy dostat autobusem i vlakem. Nedaleko vlakového (a vlastně i autobusového) nádraží se napojujeme na červenou turistickou značku, které se budeme držet celý den. Nejprve nás červená TZ provede okrajovými částmi Vlašimi, za kterými pokračuje příjemnou alejí až k rybníku U Drůbežárny.
Cesta poté pokračuje lesem a mírně stoupá. Zhruba za kilometr se značka napojuje na silnici II. třídy, po které vede až do obce Kondrac, ve které můžete navštívit vyhlášenou restauraci u Matoušků nebo farní muzeum. Z Kondrace pokračujeme jižním směrem po silnici asi 1 km až ke Geologické expozici hornin Podblanicka. Což je několik velkých kamenných bloků s leštěnou částí a popisky.
Od této geologické expozice již začíná naučná stezka Blaník, na které naleznete několik zajímavých zastavení, které jsou zpestřeny nejen informačními tabulemi, ale i poznávacími hrami. Zhruba 0,5 km před vrcholem Velkého Blaníku naleznete dřevěnou zvonkohru.
Samotná rozhledna Velký Blaník má tvar husitské hlásky a stojí ve výšce 638 m n. m. Celková výška rozhledny je 29 metrů, vyhlídková plošina je o 5 metrů níže. Vstupné na rozhlednu Velký Blaník je 20 Kč za dospělou osobu a 10 Kč za děti, na rozhledně je možné si zakoupit i drobné občerstvení a suvenýry.
Otevírací doba rozhledny je následovná
duben až září: denně (krom pondělí) 10:00 – 17:00
říjen – březen: jen víkendy 10:00 – 16:00
Poté co se pokocháte pohledem na krajinu Podblanicka, stačí jen seběhnout po červené značce do Louňovic pod Blaníkem odkud jezdí autobusy do Vlašimi, případně i do Prahy. Pokud máte čas, tak se buď můžete občersvit v některé z restaurací v Louňovicích nebo si „odskočit“ na Malý Blaník, na kterém se nachází pozůstatky kaple Máří Magdalény
Výlety a obecně cestování mám rád již od útlého dětství, kdy mé kroky směřovaly zejména na hrady a zámky po ČR. Postupem času jsem začal vyhledávat spíše odlehlejší a méně známe oblasti na východ od našich hranic. Takže když zrovna nepracuji a nesedím před monitorem, trávím nejvíce času s batohem na zádech nebo v sedle kola.
